basnicky pro barcu
Jsi to nejvzácnější, co v životě mám, těším se na chvíli až první polibek Ti dám. Pak se obejmeme, a já do ouška Ti zašeptám ta slova, co znamenají vše - LÁSKO, MILUJI TĚ!!!
Když se na zem snese soumrak a vše zahalí tma, měsíc se vyhoupne na oblohu a zkrášlí svůj den hvězdami, tu s pohledem na ně usměju se a pomyslím si, že tam někde v dáli je Tvá obloha naplněná stejným zlatým smíchem. A já doufám, že vy třpytivé modré oči jste viděly a slyšely- takže jsem oba spojeni ve své radosti, každý ve svém prostoru, spolu ač rozděleni. A já spím ve světě plném úsměvů.
Mám strach. Říkáš, že miluješ déšť, ale když prší, otvíráš deštník. Říkáš, že miluješ slunce, ale když svítí,jdeš do stínu. Říkáš, že miluješ vítr, ale když fouká, zavíráš okno. Proto se bojím, že řekneš MILUJI TĚ.
Mé oči tě nevidí, mé srdce tě hledá. Tvůj úsměv mi tu chybí, ten mi nikdo nedá. Miluj svět, přírodu, sebe, ale hlavně nezapomeň milovat toho, kdo miluje tebe!
Mílovat neznamená jen mít rád.
Milovat je odpouštět a pravdu znát,
milovat je věřit a znovu podat ruce,
milovat je rozdělit duši a srdce.
Když chodím městem, nevidím už domy.
Když chodím lesem, nevidím už stromy.
Když podívám se nahoru, nevidím už nebe.
Ať dělám cokoliv, stále vidím TEBE!
Jsi pro mě celý svět, jsi pro mě jediný květ.Jsi mé slunko na obloze, věř,že miluji Tě tuze. Cítím Tě všude, v hlavě, v srdci... stýská se mi strašně a bolí to v srdci. Přeji si být už s Tebou, každý den, každou noc...protože Tě miluji a stýská se mi MOC!
Včera když na nebe opět samotný jsem hleděl, zahlédl jsem jak hvězda jasná padá k zemi. V ten okamžik já zopakoval přání jenž ve svém srdci již dlouho nosím. Přání jest to skromné, jen jednu věc po které toužím přál jsem si. Tebe mít u sebe a nikdy tě nemuset nechat jít. To si přeju každý den, a na to myslím jen.
Venku prší a já si pohrávám s myšlenkou, jaké by to bylo být s Tebou. Cítit Tvé dotyky, vnímat Tvůj dech, slyšet Tvůj hlas. Jak krásné by bylo mít Tě pro sebe. Zůstává mi ale jen sen a víra, naděje nikdy neumírá.:-) Opatruj se mi
Proč nám osud nepřeje, proč nás osud trápí. Jsi krásná jako den, já smutný jako noc. Až tehdy, kdy bude noc a den jeden celek, tak až potom budeme navždy spolu. Šťastní a rádi, že nás už nic a nikdo nerozdělí. Stýská se mi po té chvíli, lásko....
Ty jsi má láska, ty si můj sen, tebe chci líbat snad celý den. Ať se Ti sen o mně zdá, ať mám radost, že jsem tvá. Mně se sen zdát bude také, že se zase rádi máme.
Láska je nejmocnější čarodějka. Má plno podob a dokáže rozehřát i srdce z nejtvrdšího kamene. Nemá žádná psaná pravidla, žádný řád. Ona sama je totiž zákonem života.
Byl hrdý jako král a krásný též. Však on žádnou dívku nemiloval.
Každá ho však míti chtěla. On jako by vzpomínal.
Až jednou ho viděli za hřbitovní zdí. Stal tam s kytkou a plakal. Tam ležela jeho dívka, jenž pro něj byla láska.
Dobrou noc a krásné snění, ten kdo přeje, s Tebou není. Někdy se snad setkáme, snad si lásku vyznáme. Teď už ovšem nech si zdát, o kom víš, že má Tě rád.
Jsi šíp, co zasáhl mé srdce,
jsi provaz, co mi spoutal ruce.
Jsi oheň, u kterého se hřeji,
jsi dárek, co si tajně přeji.
Jsi kousek štěstí, co mi zbyl,
jsi ta, o které jsem celý život snil.
Posílám Ti polibky, jsou plané. Až se spolu sejdeme, dáme si ty pravé. Naše heslo je a bude, milovat se vždy a všude. Láska se nedá psát, láska se musí dokázat
Naše láska, to není jen chození za ruku a dívání se do očí. Naše láska je hluboký cit, který občas i trny má. Ale která růže, ač pichlavá není krásná? Miluji Tě.
Vzpomínám na to, jak jsme se poznali, jak jsme se do sebe zamilovali, vzpomínám na naše první rande a první polibek. Vzpomínám na všechny ty krásné okamžiky, které jsme společně prožili a těším se na další.
Naše láska naplňuje můj život štěstím,
dává mu smysl a já díky Tobě vím,
jak je nádherné milovat.
Představ si, že jsi venku a prší! Každá kapka, která spadne na Tvé tělo je můj polibek a kousek mé lásky. I když budeš úplně mokrá, pořád nebudeš vědět, jak moc Tě miluji. I ta největši bouřka by totiž neměla tolik kapek, aby Ti ukázala, že jsi to nejkrásnější, co mě v životě potkalo!
Moje sddíčko pláče, moje srdíčko sténá!!!
Chtělo by mít Tebe, ale to nyní bohužel nemá.
Mám Tě moc ráda a tak Tě prosím, ať mé srdíčko ve svém srdci nosíš!!!!!!!
Až ti někdo řekne
Mám tě rád !
Odpověz: kdo naučil tě takhle lhát?
I kdyby mě na popravu vedli
Nebo slibovali celý Řím,
Já hrdě hlavu zvednu,
se slovy klukům už nevěřím.
Až ti jednou ujede vlak s někým, na kom ti záleželo, teprve tehdy pochopíš, že jste si chtěli říct ještě spoustu věcí, ale že nezbyl čas. A ty si říkáš: "Stejně se zanedlouho vrátí." A pak se probudíš do rána, kde z vůně květů zbylo pramálo, do rána, ve kterém víš, že čas už nikdy nevrátíš!
Když se koukám na tebe,
vidím oči modré jak nebe.
Jsou tak krásné a třpytivé,
jako na nebi hvězdy svítivé.
Noc je tmavá, den zas jasný,
koukat na tebe je tak krásný.
Slzy padaj jak kapky deště,
až poslední kapka padne,
tak on řekne: Jsi krásná,
jako když sluníčko vyjde,
bez tebe žít prostě nejde!
Víš, jak moc jsem Ti ublížil, to sama víš, teď bych chtěl vše napravit. Ale je pozdě, napravit to nejde. Tak jako nejde dát ještě jedna šance. Jediné co jde,
je požádat Tě o odpuštění. Odpustíš mi, lásko má jediná?
Jak zapomenout očí blesk,
tmu třpytivou,
tvých rukou krásný horký děj,
když skrze slzy najednou
jsem uviděla tvůj obličej?
Aťsi je co chce přede mnou,
neštěstí, strasti, krutá lež,
Ty provždy ranou červenou
v mém srdci zůstaneš !
Tancovali ve svitu měsíce,
milovali se za svítání.
Pokořili hranici snů a tajných přání.
Jenže chtěli stále více.
Jejich nekonečná láska přestávala žít...
zničili ji a chtěli tiše odejít...
Avšak po velké lásce zbyde vždy jen zášť,
bolest a strašný pláč.
Tak skončil jedné lásky cit a já už navždy na Tebe budu vzpomínat,
kvůli tobě vím jaké to je milovat.
Aby se člověk zamiloval do druhého, k tomu stačí opravdu málo. Třeba jen milý pohled, úsměv nebo jen letmý dotyk. Ale aby ztratil to, na čem mu záleží, k tomu stačí pouhé slovo, pouhá myšlenka!
Člověk udělá v životě spoustu chyb, které si v tu chvíli ani neuvědomí. I já jsem v životě udělal spoustu chyb. Jedna mě ale bude mrzet až do konce života, protože jsem ublížil dívce, kterou jsem miloval a stále miluji. Ta dívka je krásná, milá a inteligentní a já bych se tímto dopisem chtěl omluvit, za to co jsem jí udělal. Byl bych rád, kdyby mi dokázala odpustit. Promiň.
Život je jako hodina matematiky - sčítáš, odčítáš, dělíš, násobíš a najednou uděláš chybu. Chceš ji opravit, ale je pozdě, zvoní! A mně matika nikdy moc nešla.
Jsi moje bolest, má láska,
srdce z tebe mi praská,
jsi můj život, má zhouba
polštář můj jak nasáklá houba
ze slz, kterými denně ho zalévám,
když v noci na tebe myslívám,
jsi tak blizoučko a přitom tak vzdálená
kéž bys byla mnou taky tak zmámená.
Na obloze dvě hvězdy, v mém srdci touha, vášeň, prázdné cesty, růže je květina, kterou láska začíná, začíná v lesku tvých očí kvést, jsi má jediná ze všech cest, jsi můj dotyk i můj dech, jsi v mém srdci vonný mech. Miluji tě
Pro někoho, koho miluju víc než sebe, víc než vlastní život. Pro toho, díky němuž každé ráno vstávám s radostí, že jej zase uvidím. K vůli němu se směju i pláču, ale to vše s tím největším citem, který můžu k někomu chovat : s velkou láskou v srdci. Miluju Tě.
Zapomenout na tebe musím,
i když mi to vůbec nejde,
samou láskou k tobě už se dusím,
co sejde z očí.. z mysli sejde.
Moje láska je tu pro tebe zbytečná,
prostě už to tak cítím,,
pro mě je tohle stanice konečná
a ke hvězdám pryč letím
S jako sobec, co z někoho se stane
B jako bolest, co srdce láskou uhrane..
O jako opakovat se - to můj život už nemůže
H jako hrozba, co mé srdce přemůže..
E jako evakuace, co čeká na mě.. marně, mé srdce nepůjde
M jako milovat - tak to mé srdce už nikdy nebude..
Už nikdy se mě nedotkneš, nepohladíš moji tvář,
už spolu neuvidíme tolik vysněnou polární zář.
Tímhle se loučím já s tebou
a naposled posílám polibek...
S láskou ....a něhou..
Vidím to pořád, jako dnes,
když přišla mi Tvoje SMS
a stále ji vnímám jako podvod,
proč jsi v ní psala slovo "rozchod"?
V životě bývá spousta rozchodů
a všechny bývají z určitých důvodů,
ten Tvůj důvod se mi jaksi skryl
a nemůžu říct, že jsem pochopil.
Srovnám se s tím, ač to bolí,
když tuto cestu Tvé srdce volí,
láska se přece nedá přemlouvat
a Ty jsi se rozhodla dát jí mat.
Na tom co bylo, se nic nemění,
já prostě miluji až k zbláznění,
jen jsem to jaksi neuměl říkat,
tak to je ten důvod proč musím pykat ?
Možná je pozdě, už se stalo,
Ty dobře víš, že mě to vzalo,
jaké to bylo, vyčteš z mých básní,
až budeš je číst, krásně se zasní